Je zde další tiskovka NY Knights tentokráte hodnotící 28.sezonu. Jelikož jsme sezonu 27 zakončili v lize (byť jen o skóre) na nejhorším umístění za předchozím 11 sezon - 4. místě, což znamenalo kvalifikaci pouze do OP, byl cíl pro sezonu jasný - OP vyhrát. To se nepodařilo právě ve 27.sezoně, kdy jsme pouť v OP zakončili v semifinále. Přes tento prioritní cíl jsme si však nevedli špatně ani v ostaních soutěžích, nikde jsme to však nakonec nedotáhli do konce.. Přestože jsme se v OP dostali nejdál, je pro nás tato sezona jedním z největších zklamání v historii klubu, jelikož jsme úspěchu byli opravdu velmi blízko...

První komplikace se v cestě za naším cílem zrodila hned v předkole. Los nám přisoudil argentinský celek Zdislavice Crew, pro něhož byl tento dvojzápas premiérou v oceánských pohárech. Místo toho, abychom o postupu rozhodli již v prvním zápase tak jsme absolutně propadli a relativně vyrovnaný zápas na vlastní půdě dokonce prohráli 1:2!! Do Argentiny jsme tak přijeli s úkolem odčinit toto zaváhání a zvítězit s alespoň dvoubrankovým rozdílem, což se nám naštěstí podařilo a po vítězství 4:1 jsme postoupili do skupinové fáze.

Ve skupině E našimi soupeři byli mexická Santos Laguna, australská Stella Artois vs Guinnes a uruguayský FC Jestřábi Prostějov. Při vší úctě k soupeřům bylo naší povinností postoupit ze skupiny z prvního místa, to se ale asi stát nemělo a tak ani nestalo.

Z úvodního zápasu jsme si chtěli z Mexika odvést všechny tři body abychom do skupiny vstoupili pravou nohou. Sice jsme tam odehráli výborný zápas kdy jsme soupeře téměř k ničemu nepustili, přestříleli ho 16:5 na střely, ale gól nepadl a tak jsme si odvezli pouze bod za remízu 0:0.

Vzhledem k zaváhání z předchozího zápasu nám v domácím prostředí nezbývalo než zvítězit. Opět jsme soupeře přehráli, přestříleli 17:8 ale efektivita našich útočníků byla tragikomická a tak góly padaly pouze do naší sítě. Když to ve 40. minutě bylo 0:4 málo kdo věřil tomu co se na stadionu děje.. Takovýto debakl na domácí v půdě jsme v OP ještě nikdy nezažili, navíc tato potupná prohra znamenala obrovskou komplikaci v cestě za postupem ze skupiny.

Tento zápas už byl buď a nebo a nic jiného než vítězství nepřipadalo v úvahu. Soupeře jsme opět přehrávali, šok však přišel ve 37. minutě kdy se soupež prosadil z vůbec jeho první akce a bylo to 0:1. Když o čtyři minuty později náš útočník neproměnil penaltu tak jen potvrdil naší tragickou efektivitu v OP. Naštěstí se nám ve 2.půli podařilo otočit a hubené vítězství 2:1 tak bylo i přes drtivou převahu 24:3 na střely a držení míče 63x36% zlaté.

V odvetě s Jestřábi jsme doufali, že definitinvě prolomíle smůlu a navážeme na předchozí vítězství. Proto nás zchladila hned 2. minuta kdy poslal Jestřábi do vedení Evaristo Gauto. Po inkasované brance se zápas vyvíjel stejně jako všechny předešlé.. Jeden útok Knights střídal druhý ale gól né a né padnout. A tak se síť rozvlinla opět na naší straně když ve 34. minutě Gauto zvýšil na 2:0. Nám se ve 2.poločase podařilo pouze snížit z pokutového kopu, a tak jsme opět doplatili na neschopnost našich útočníků.. Že jsme soupeře přestříleli celkem 20:6 a držení míče bylo 58:42% v náš prospěch nám bylo k ničemu. Pomalu, ale jistě jsme se smiřovali že letos nám postup ze skupiny není souzen. Ve zbývajích dvou zápasech jsme totiž potřebovali nutně dvakrát vyhrát, což se při formě našich útočníků zdálo jako neřešitelné.

Poslední nadějí jak ještě zabojovat o postup bylo porazit Lagunu. Průběh podobný jako v přechozích zápasech, s tím rozdílem, že poprvé se nám podařilo vstřelit první branku v zápase, což bylo možná rozhodující. Ulevit jsme si však mohli až v 54.minutě kdy Spector potvrdil naší převahu a vstřelil druhou branku. Dokonce se nám povedlo vstřelit i třetí a tak jsme konečně dokázali výkon potvrdit i výsledkem. Střely 23:3, držení míče 59x41%.

Poslední kolo se tak stalo přímým soubojem o postup. Stelle stačila remíza, my jsme museli zvítězit.V zápase jsme drželi míč na kopačkách především my (56%), ale co se šancí týče jednalo se o vyrovnaný zápas. Poprvé ve skupině proti nám soupeř odehrál vyrovnanou partii, chtěl postoupit stejně jako my. Na střely skončil zápas poměrem 17:13 pro nás a naštěstí jsme podruhé ve skupině vstřelili gól první a pár minut navíc hned druhý. Naopak Stelle se skórovat naštěstí nepodařilo a tak jsme poměrně vyrovnaný zápas zvládli a po výhře 2:0 postoupili do osmifinále. Vzhledem k předchozím utkáním zaslouženě a našim fandům tak spadl kámen ze srdce.

V osmifinále jsme se utkali s nigerijskými SuperEagles Ron Raiders FC, kteří zvítězili ve skupině B kde měli za soupeře Cerro Athletic, FC Mojmirovice a Burritos FC. V domácím zápase jsme dokázali zužitkovat převahu (střely 16:5), leč těsná výhra 1:0 nechala vše otevřené a tak jsme i do odvety chtěli nastoupit v plné síle a udržet si náskok z domácího zápasu. To se nám podařilo, Eagles jsme téměř k ničemu nepustili a po výhře 3:0 postoupili dále.

Čtvtfinále nám přisoudilo argentinskou CA Bocu Juniors, která ve skupině H skončila druhá za Kessbenem jenom díky skóre a v osmifinále překvapivě a poměrně šťastně vyřadila ghanskou Accru. My jsme nechtěli připustit, aby se něco podobného opakovalo a chtěli na Bocu v prvním zápase vlítnout. To se nám podařilo a po velké převaze jsme si z Argentiny přivezli výhru 6:0, což zmanelo de facto jistý postup do semifinále. V odvetě proto dostala šanci spousta hráčů, kteří v OP nebyli tolik vytěžovaní a odměnili se parádním výkonem, kdy soupeře pustili k jedné jediné střele na bránu, k tomu 2 branky přidali takže díky výhře 2:0 a s celkovým skóre 8:0 jsme tak prošli do semifinále.

V semifinále nás čekalo ekvádorské ACS Deportivo Cali.dpc, které skončilo druhé ve skupině B, v osmifinále si poradilo s FC Bulldogs Chomutov (3:0 a 1:0) a ve čtvrtfinále Santa Cruz (2:1 a 5:4). Úvodní zápas nás čekal v Ekvádoru a byl to asi náš nejdivočejší zápas v sezoně. Ve 14.minutě poslal Deportivo z jejich první akce do vedení P.A. Parra, který o pět minut později navýšil na 2:0. Ve 28. a 39. se podařilo skórovat Kernebeekovi, který tak srovnal na 2:2. O minutu později byl vyloučen náš druhý útočník Spector. Přesto nás chvíli po poločase poslal do vedení Galitsios, vedení však netrvalo dlouho jelikož v 54. minutě srovnal V.H. Guerra a o dvě minuty později dokonce poslal Deportivo opět do vedení z penalty Quiqanez. Poslední zápis měl na svědomí náš Janů, který tak uzavřel skóre zápasu na stavu 4:4. Tento výsledek jsme do odvety nakonec brali, ale vzhledem k naší převaze v zápase to mohlo být i lepší. Odvetu jsme zvládli o poznání lépe když jsme soupeře téměř k ničemu nepustili a zaslouženě zvítězili 3:1. Historický postup do finále Oceánského Poháru byl tady!

Ve finále nás potkal starý známý ze skupiny - Santos Laguna. Ta v osmifinále vyřadila Cerro Athletic (1:1 a 1:0), ve čtvrtfinále možná překvapivě vyřadila Kessben FC, když jí pomohl gól ze hřiště soupeře (1:0 a 1:2) a v semifinále si poradila s dalším ghanským celkem FC Kumasi Sharks (2:1 a 2:2). Ve finále jsme chtěli navázat na náš vzájemný druhý souboj ze skupiny, bohužel jsme ale navázali na ten první.. Od začátku zápasu jsme útočili a soupeře k ničemu nepouštěli. Šokem pro nás bylo vyloučení našeho klíčového záložníka, klubovou legendu a bývalého reprezentanta Frankiho Schmida již v 28.minutě! Jen o minutu později Laguna z první šance udeřila a dostala se do vedení 1:0. Po gólu se přes vyloučení Schmida vrátil průběh zápasu na začátek a náš tlak zúročila ve 38.minutě další klubová legenda a skvělý bývalý reprezantant Gabriel Kamara! Po gólu hra na jednu bránu pokračovala, ale ani Kamara ani nikdo jiný nebyl schopný znovu prostřelit výborně chytajícího golmana Laguny.. Zápas tak po 90ti minutách skončil 1:1 a následovalo prodloužení. Ani v něm branka nepadla a tak bohužel došlo na penalty. Když v prvních třech sériích zklamali jak Kamara, Wan Chig a Viktor Janů - naši nejlepší střelci, kteří se v tu dobu nacházeli na place, bylo zle. Laguna první dvě penalty proměnila, naději nám ve třetí sérii věnoval Leyva, aby jí následně zazdil náš golman který svojí penaltu neproměnil. V zápase, ke kterému se od začátku sezony věnovala naše pozornost jsme tak zklamali, když jsme ve finále nedokázali využít střeleckou převahu 25:4 !! a zápas tak skončil 1:2... Golman hostů pochytal nejen 12 střel na bránu, ale i 4 penalty. Náš golman naopak v celém zápase dokázal zneškodnit jednu jedinou střelu, což bylo málo. Nezbývá nám, než soupeři pogratulovat a pokusit se v budoucnu uspět na druhý pokus.

Vzhledem k prioritnímu cíly v OP bylo cílem v lize skončit do 3. místa a zajistit si opět kvalifikaci do OS. Nepředpokládali jsme že bychom se mohli zapojit do boje o titul, naopak jsme čekali lítý boj o 3.místo, přesto jsme k boji o titul v první půlce sezony alespoň přičuchli. Úvod sezony byl velmi dobrý, jediným zaváním byla remíza ve 3.kole na půdě Kolína, kde jsme nevyužili celozápasovou převahu a odjeli s pouhým bodem. V 7.kole se nám podařilo vyloupit  Springfield, v kole následujícím jsme však doma podlehli ve vyrovnaném zápase Relax. Poté však přišla na řadu série výher, během které jsme se dostali v 16.kole na čelo tabulky!

Bohužel jsme tam vydrželi pouhé dvě kola, jelikož po sérii 9ti výher přišla hodně studená sprcha..

Tři porážky v řadě z toho dvakrát doma, to v New Yorku nepamatujeme.. Tato černá série nás definitivně vyřadila z boje o titul, naopak náskok na 4.tým (Kolín) se notně ztenčil. Ztráty z těchto zápasů nás mohly zamrzet o to víc ve 22.kole kdy se nám podařilo podruhé v sezoně porazit Springfield což se nám naposledy povedlo v sezoně 21! Prohra v dalším kole s Relax následně ztenčila náskok na Kolín na pouhý bod. Po zápase s tímto gigantem jsme však opět započali vítěznou vlnu s jediným zaváháním v 29. kole s nováčkem soutěže FC JAX Destroyers, kdy jsme zachraňovali remízu 3:3. Cíl sezony jsme tak v lize splnili, ale zbytečné ztráty zamrzely.

V NP jsme se jako vždy chtěli dostat co nejdále zvlášť po finálových účastech z předchozích dvou sezon. Los NP nám konečně přál když nás na cestě do finále nás potkal jediný těžší soupeř - FC Sokol. Ale pěkně popořadě.. V 3.kole jsme si poradili s třetiligovým FC Whiskey team (momentálně už tbm) 6:0, následně s dalším třetiligovým soupeřem - Swined team (9:0). V 5.kole nás čekal druholigový soupeř KoutyFC B, přes který jsme postoupili výsledkem 4:0, ve čtvrtfinále nám los přisoudil již zmiňovaný prvoligový FC Sokol, který jsme nakonec přehráli výsledkem 2:0. Semifinále mělo pikantní náboj, jelikož šlo o rodinný souboj, kdy jsme přivítali druholigovou Minnestotu Stars FC, jejíž manažer Péša je bratránkem manažera NY Knights. Pro Minnesotu bylo historický úspěch už samotné semifinále, finále by jí však zajistilo premiérovou účast v OP. Rodina šla však v zápase stranou a nakonec jsme dle předpokládání do finále postoupili my, byť těsným výsledkem 3:2. Ve finále jsme narazily na OC Relax, které se nám v posledních 2 sezonách podařilo 2x vyřadit v semifinále. Na předchozí dvě sezony jsme bohužel nenavázali a po neúspěchu ve finále OP jsme si připsali na konto další neúspěšné finále po zasloužené prohře 0:2.

Přestože hlavním cílem bylo OP, chtěli jsme v tomto kvalitním turnaji dojít co nejdále.. a kdyby se zadařilo tak bychom si rádi zopakovali finále, ve kterém jsme v sezonách 23 a 24 neuspěli. Skupiny jsme zvládli na výbornou, kdy jsme ze skupiny AB postoupili do play off z prvního místa.

V osmifinále nás potkal kostarický Football Club Bulldogs Prague, na které nemáme moc dobré vzpomínky ze sezony 26 v OS, kde jsme s nimi 2:4 prohráli a 1:1 remizovali. V Silver Cupu se nám však zápasy s nimi vydařily lépe a po výsledcích 3:0 a 4:0 jsme postoupili dále. Ve čtvrtfinále jsme se utkali s anglickým Newcastle United F.C. Z prvního zápasu z Anglie jsme si přivezli po vyrovnaném zápase solidní plichtu 2:2. V odvetě bohužel došlo k podcenění soupeře.. Cestu do semifinále jsme si nejdřív dvakrát zkomplikovali když jsme nechali soupeře jít dvakrát do vedení, ale v 84.minutě přecijen překlonil postup na naší stranu gólem na 3:2 Wesley van Kernebeek. Bohužel soupeř hned z následného útoku v 88. minutě skóroval na 3:3 a více gólů ze hřiště soupeře tak poslalo do semifinále je. Šetření sil na OP se nám tak bohužel nevyplatilo.

Cílem ve 2. VA fustalové lize bylo nesestoupit, ani nepostoupit takže cíl byl splněn. Do VA futsalového poháru jsme opět vstoupili bez jakýchkoliv ambic, takže výsledkem byl konec ve 2.kole po prohře 2:3 s americkým Springfieldem. Posledním turnajem, kterého jsme se zúčastnili byl předsezónní Monster Cup, kde jsme sice lehce pokoukávali po triumfu, ale Grondhill k semifinálovému zápasu nastoupil ve zjevně větším nasazení než my takže 3.místo není špatné, ale pohárek to není.

Přestože dosažené finále OP je zatím náš nejlepší výsledek z této soutěže, zklamání nad prohraným finále kde jsme měli na to zvítězit převažuje.. a nezachránilo to ani splnění cíle v lize, ani dosažené finále NP. To mohlo být alespoň slabou náplastí v případě že by se vydařilo, což se však nestalo. V sezoně jsme tak nezvedli nad hlavu ani jeden pohár, což bereme jako neúspěch. Nezbývá než věřit že nadcházející sezona bude lepší a třeba se nás usměje i štěstí, které se nám letos vyhíbalo...

Ještě stojí za zmínku, že na konci sezony byly i přes neúspěch ve finále OP uvedeni do síně slávy klubu další dvě klubové legendy a skvělí bývalí reprezentanti USA. Oba jsou odchovanci NY Knights.

 

Gabriel Kamara

Univerzální útočník, který ve své bohaté kariéře prozatím nastoupil do 65 ligových zápasů, ve kterých nastřílel 57 gólů, v Národním poháru odehrál 16 zápasů ve kterých skóroval 14krát a v mezinárodních pohárech odehrál 42 zápasů s 30ti vstřelenými góly. Za reprezentaci odehrál 32 zápasů a za USA nastřílel 30 branek. Jakožto člen základní sestavy dopomohl svými góly USA ke konečnému triumfu na MO 26 v Austrálii, pomohl k zatím jedinému titulu Knights když v mistrovské sezoně nastřílel 13 branek, stejně tak svým gólem pomohl k vítězství v Národním poháru v sezoně 26. Kamara se dále zapsal do historie klubu díky tažení Oceánskou superligou v 25. sezoně, kdy jsme se díky jeho gólům dostali až do semifinále. Jednou brankou přispěl i ve finále OP, kde to však k triumfu bylo málo. Nejcennějšími tituly, kterými se může tento forward pyšnit tak jsou Mistr Oceánie, mistr americké ligy, vítěz NP a vítěz VA Futsalového poháru. Kromě tohoto přispěl spousty zásahy i k vítězství několik nižších futsalových lig. Doufejme, že v asi poslední sezoně tohoto borce u Knights ještě nějaký titul přidá.

 

Frankie Schmid

Typický ofenzivní krajní pravý záložník nemá Kamarovi v kariéře co vytýkat. Stejně jako on byl jakožto člen základní sestavy u vítězství USA na MO 26 v Austrálii, celkem za reprezentaci odehrál 24 zápasů a vstřelil jednu branku. Stejně jako Kamara byl důležitým článkem sestavy v mistrovské sezoně kdy odehrál 20 zápasů a vstřelil 2 branky. Celkem v lize nastoupil k 92 zápasům a podařilo se mu vsítit 7 golů. A stejně jako Kamara byl ve finále NP 26 u druhého triumfu Knights v této soutěži. V národním poháru odehrál zatím celkem 19 zápasů s jedním vstřeleným gólem. Na mezinárodní scéně odehrál 29 zápasů kde také vstřelil jednu branku. Také byl u tažení Superligou v 25. sezoně a stejně jako Kamara nastoupil i ve finále OP. Schmid přispěl spousty starty i k vítězství v několika nižších futsalových ligách. Co se těch nejvýznamnějších titulů týče, tak se stejně jako Kamara  může pyšnit tituly Mistr Oceánie, mistr americké ligy, vítěz NP a vítěz VA Futsalového poháru. O budoucnosti Schmida se v tuto chvíli intenzivně jedná. Ve hře je jeho setrvání na jeho poslední sezonu v Knights, ale i odchod.