 |
Název týmu: Tj Červený Kostelec
Manažer: Radouch
Země: Česká republika 
Liga: 2. liga |
 |
Název týmu: Lhota za Červeným Kostelcem
Manažer: Radouch
Země: USA 
Liga: 3. A liga |
Čau Radku, my se sice tak nějak známe, ale ostatní nikoliv, tak se jim představ. Díky
Ahoj Bobku, jméno již není třeba představovat. Pocházím z Podkrkonoší a v současné době bydlím v Praze (jak jinak než kvůli práci). Pracuji na letišti Václava Havla - pokud někdo chce, tak zkrátka na Ruzyni, jako specialista letecké bezpečnosti. Je mně 26 let. Co se brejku týče, tak jsem byl u jeho začátků. Dostal mně k němu bratr. Teď jsem se po dlouhé pauze vrátil. Takže asi takhle stručně o mně. :)
Takže jsi vyměnil hory za rušné město. Když opomeneme práci, tak je něco co se ti na Praze líbí?
Skvělé je, že je to multikulti město. Potkáte se Skotem o půl hodiny později s Židem a za další hodinu si vypijete saké s Japoncem. To mě na Praze baví asi nejvíce. Nemohu samozřejmě opomenout krásy Prahy. Jarní procházky jsou prostě fantastické.
Procházíš se sám nebo už máš rodinu?
Prozatím se procházím s přítelkyní. Co se rodiny týče, tak máme určitě ještě spoustu nesplněných snů a cílů, které chceme zažít ještě před tím, než přijde potomek. Zkrátka na děti máme určitě ještě pár let čas.
Ani se nedivím, to se potom ten život celý otočí. Je nějaká aktivita, kterou jsi dřív dělal a teď kvůli Praze nemůžeš?
Určitě. Být s mojí rodinou. Není to taková dálka, ale přeci jenom je to limitující. Vyrůstal jsem v rodinném kruhu u rodinného krbu, takže na přítomnost blízkých jsem si zvykl už od útlého věku. Bohužel jsem nechal za sebou spoustu dobrých přátel. Takže společné strávený čas mně také chybí. Na druhou stranu když člověk přijede domů do hor, tak se může časově rozkrájet a nikomu se nezavděčím.
To tak bohužel bývá. Přítelkyně je taky z hor nebo jsi šel do hlavního města sám?
Já jsem z Podkrkonoší a ona z Podorlicka. Zkrátka horalové ve velkoměstě :D.
Hlavní je že to klape. A co tvé koníčky, záliby?
Koníčků je spousta. Jako největší zálibu mám letectví. S tím je spojená i moje práce. Fotím letadla a vlastně všechno co létá. Díky práci se dostanu velice blízko strojům. Například naposledy jsem mohl vstoupit jako jeden z prvních na palubu zbrusu nového Boeingu 737 MAX, který zakoupila jedna nejmenovaná česká společnost. Dále miluju deskové hry. Nedávno vyšla RPG deskovka jménem Legendy země Euthie. Jedna hra zabere až 6 hodin, ale mohu slíbit, že jsou to hodiny plné zábavy a napětí. No a když už jsme u těch her, tak samozřejmě nesmí chybět PC a Xbox. Aby si čtenáři nemysleli, že jsem jenom nerd, tak jako indoor aktivitu mám florbal. Hraji s přáteli amatérskou ligu v Broumově. Držíme prvního fleka, ale jsou to boje. Dál jsem interesovaný ve florbale jako regionální delegát pro Královehradecký a Pardubický kraj. Ve zkratce to funguje tak, že přijedu na ligový zápas, kouknu na výkon rozhodčích a práci pořadatele a nakonec píšu delegátské zprávy. Rozhodně se nenudím :D
Téda ty ses rozjel. Půjdeme tedy postupně. Mluvíš o práci a letadlech. V první řadě nám můžeš popsat náplň tvé práce?
Práce specialisty letecké bezpečnosti je velice široký pojem. Zkusím to lehce zúžit. Máme na letišti několik bezpečnostních specialistů. Každý se zaobírá jinou problematikou. Já mám na starosti kamerové systémy. Nejsem ovšem člověk, který sedí u monitoru a hlídá bezpečnost letiště. Mojí náplní je to, aby uživatelé kamerového systému dodržovali pravidla s tím spjatá. Dále se podílím na bezpečnostních projektech v rámci celého letiště a to těch letištních nebo i vládních. Zkrátka rozmanitá práce.
A jak se k takové práci člověk dostane? Jsi vystudoval nějaký potřebný obor?
Vystudoval je obor IT. K tomu mám vystudovanou angličtinu. Je potřeba praxe a dávka štěstí. Dříve jsem pracoval na bezpečnostní kontrole. Tam, kde vás lidé osahávají a rentgenují vám zavazadla. To jsem měl už, tak nějak plné kecky - lidově řečeno. Řekl jsem si, že to chce změnu. Na pohovor jsem šel s tím, že to prostě zkusím a uvidíme. Pohovor byl v angličtině byl tudíž poměrně náročný, ale nakonec to skvěle dopadlo. Zpátky k tvé otázce. Studium není úplně podmínkou, ale člověk musí mít v bezpečnosti praxi a znalosti.
Tak to gratuluji. Jaká letadla jsi mohl z blízka navštívit? Ne každý má takovou možnost.
Pokud to vezmu hodně ve zkratce, tak mám 4 opravdu dobré kousky. Jedním z nich je již zmiňovaný Boeing 737 MAX. Dalším skvělým úlovkem byl první Airbus A380 společnosti Emirates. Na svém prvním pravidelném příletu jsem měl možnost vstoupit na palubu a v tehdejší profesi hlídat i prostřední dveře - tenkrát jsem dostal od letušky džus "Emirates". Zvláštností u tohoto letadla je, že se vystupuje třemi nástupními mosty. Nikoliv jedním, jako je to běžné u klasických dopravních letadel. Třetím asi pro mě nejcennějším úlovkem byl Boeing 787 Dreamliner. Nedovede si představit, jak úžasné je toto letadlo z hlediska komplexnosti. Skvělé technické parametry a skvělý interiér. Prostoru na nohy je opravdu hodně. No a poslední skvělý zářez byl zhruba na konci ledna 2018. Na letišti přistály 4 helikoptéry americké kavalérie. Určitě si všichni pamatují film Údolí stínů, jak Mel Gibson seskakuje z helikoptéry Bell UH-1. Tak přesně takové stroje k nám na noc sedly. Neskutečný zážitek.
To zní skvěle a za podívanou to určitě stálo a stojí. Práce bylo dost a pojďme dál. To, že jsi velký hráč už víme, ale co mě zajímá je ten delegát. Já osobně bych viděl na této pozici starší lidi, jak jsi k tomu tedy přišel a jak dlouho to vykonáváš?
Na našem regionu působím už osmým rokem. Začínal jsem jako rozhodčí. Pískal jsem čtyři sezóny. Musím uznat, že od té doby se snažím na rozhodčí koukat tak, jako bych tam stál já. Víte, ona rozhodnutí nejsou mnohdy jednoduchá. Člověk se musí rozhodnout během sekundy, jestli nájezd dát, nebo vylučovat. Hraje tam hrozně moc faktorů svoji roli. Psychicky je to dost náročné. Zažil jsem spoustu pěkných férových a týmových momentů z pozice rozhodčího, ale bohužel jsem zažil více těch nesportovních a zákeřných okamžiků. Po těch odpískaných letech jsem přesedlal na "kariéru" delegáta. To už méně časově náročné. Baví mě na tom práce s nováčky. Většinou deleguji nové rozhodčí, kterým mohu dát základy do jejich pískání. Od pohybových systémů až po komunikaci s hráči. Hlavně je vidět progres ne rozhodčích a to je to, co mě na delegování baví.
A co tě vůbec vedlo k florbalu a ne fotbal? Když hrajeme fotbalový manažer.
Na fotbale je začínal. To ještě florbal byl v plenkách. Začínal jsem u nás v Červeném Kostelci v přípravce. Tenkrát jsem měl rozměry metr na metr, takže už tenkrát jsem byl obránce jak vyšitý. Nicméně postupem, jak se florbal rozvíjel, tak mě oslovil. Hraji ho od mých 16 let. Nikterak vrcholově. Rozhodně to není tak, že bych si nešel kopnout do balónu. Jdu a velice rád. Žádný sport neodsuzuji. Naopak jsem otevřený ke všem možnostem. Vyzkoušel jsem toho opravdu hodně, ale nic vrcholově, snad kromě šachu.
A jak vše stíháš? To jsi každý víkend u nás na horách?
Florbalová sezona probíhá současně se školním rokem, takže většinu roku mám zabitého. Hraje se především o víkendech. Takže když teď otevřu diář a mrknu do něho, tak minimálně na celý příští měsíc mám plno. Snažím se každý víkend jezdit domů, ale ne vždy se to podaří.
Tak to je štěstí, že se můžeš s námi podělit o své zážitky z letectva, že?
Ano. Zrovna mám nějaké zdravotní problémy, takže času je spousta. Jak na Brejk, tak na ostatní aktivita, jako je třeba tato.
Přeji tedy brzké uzdravení. Pojďme tedy k Brejku. Na začátku jsi říkal, že tě přivedl brácha. Ten je stale aktivní? Kdo to vůbec je či byl?
Netroufnu si snad už ani říct, jak je to dlouho, co jsem začal hrát. Bratr měl tenkrát fotolaboratoř a já tam chodil vypomáhat na brigády. Něco si pořád klikal na počítači, nějaký paňďuláky dával na hřiště a nastavoval sestavy. No a už to bylo. Zapojil jsem se taky. Tenkrát se psala nějaká třetí sezóna tuším. Pokud ještě mohu zavzpomínat na jednu věc pro mě v tuto chvíli úsměvnou. Tenkrát jsem hrál v Turecku druhou ligu a měl jsem jednoho z nejlepších střelců v lize. Jmenoval se Bora Gedik. Pokud si dobře pamatuju, tak jeho atributy byly U 211 S150 T150 a kondice 100. Tenkrát moc velká čísla k vidění nebyla. Dnes je to nepředstavitelné. Ale zpátky k bratrovi. V polovině ledna 2018 jsem mu napsal, jestli zase nechce začít hrát, tak začal. Takže stejnou službu Brejku jsem prokázal i já. Oba hrajeme v České republice. Jeho manažerské jméno je Ljuk 79 a má tým FC Lavina. Nicméně je to sporadický klikač ve volném čase. Takže jemu děkujte, že mě přivedl do Brejkové rodiny. :)
Nooo, tak díky bratře. :D Říkáš, že b nejlepší střelec dvojky v Turecku. To byla tedy první země kde jsi hrál? Jak dlouho jsi vydržel než ses zrušil?
Turecko bylo tenkrát moje "domovina". V první řadě to byla nejbližší země České republice, která byla tenkrát volná. O brejk byl onehdá obrovský zájem. V druhé řádě hráli tam dva kamarádi, možná z čtenářů pamatuje tým RZFK Červený Kostelec nebo úspěšnější Wrestlers Turbo Bad Boyz. Proto jsem si zvolil tuto zemi. Vydržel jsem 6 sezón, než jsem zkrachoval. Chtěl jsem moc rychle nahoru a nepohlídal jsem si náklady. Po mé hrubé chybě odešel už zmiňovaný Bora Gedik a to jsem neunesl :D. Takže tým byl zrušen. Nicméně tenkrát měl pro mě Brejk ještě možná trochu větší kouzlo než dnes. Nebyli kvalitní hráči a když ano, tak za nehorázné částky, na které prostě nebyly peníze. Hrát přátelák na 84 000 stadionu? Zapomeňte. :) Brejk byl o hodně těžší na to se prosadit.
To souhlasím. Turecko tehdy bylo úplně jinde než teď, své tam odváděl i Trabzonspor a ladziho tým, u něhož si nemůžu vybavit název. Jediný držák je bivoj a jeho Rochlov. Když ses teď vracel, tak jsi neměl chuť jít zpět do Turecka?
Je vidět Bobku, že už máš na čele archivní číslo :D Jména, která jsi jmenoval, tak to jsou jedna z největších v historii Turecka na Brejku. Nesmíme zapomínat na Koudyho, Sagittu nebo mého už tehdejšího rivala o postup do první ligy effez pilsner. Měl jsem chuť se vrátit? Upřímně asi ne. Česká republika byla volná a tak jsem si řekl, že to zkusím tady. Když se Brejku člověk dostatečně časově věnuje, tak je jedno jestli jsi v Turecku nebo v České republice. Investovaný čas se dříve nebo později na výsledcích projeví :) .
Jasný, Jarmil to tam válel a třeba i HUNCUT. No v Turecku by jsi mohl být rychleji na výsluní. Koudaka jsem měl na jazyku, ale poté mi vypadl. On se ovšem vrátil zpět. V Česku chce hrát každý a pak chybí manažeři jinde. Nevidím důvod proč hrát jen v Česku. Jinak já už toho tady taky hodně nahrál, tak se není čemu divit :) Po tom tvém zkrachování jsi skončil úplně nebo jsi hned někde začal?
Dal jsem si od Brejku pauzičku tak na 20 sezon. Zkoušel jsem comeback, ale vůbec mě to nechytlo. Povedlo se to konečně teď. Kdy jsem si to celkem dobře rozjel a musím pochválit i manažery okolo, že dobře komunikují a chtějí se podílet na vývoji České republiky na Brejku.
Není zač, těch přáteláků máme hodně. :D To jsi měl dost dlouhou dobu. Čím tě Brejk okouzlil dřív a čím teď po tom vrácení?
Dříve byla obrovská konkurence. Nicméně nebylo to nic nevraživého, alespoň ne z mojí strany. Tenkrát jsem měl 21 000 kapacitu a bylo to už něco. Tréninkové prostory na sedmičce. Wow řekl bych si na začátku Brejku. Dřív nebyly peníze, takže v pozdější fázi hry to bylo o přežití. Na hranici bankrotu. V tom bylo to kouzlo. Dneska se už nebojím, že krachnu. Co se mně líbí na dnešním Brejku? Rozšířené herní možnosti, jako například nové atributy pro hráče nebo třeba cíle do sezony a hlavně historie Brejku. Na tu jsem hrdý asi nejvíce. Dlouholetý projekt, který má hlavu a patu.
Ovšem lidi to neláká. Je to skoro půl roku od začátku, v čem vidíš ten problém, ze hráči nevydrží a po týdnu či dokonce dni nepříjdou?
Myslím si, že svět je uspěchaný. Vidím to na bratrovi. Maká jak šroub, stará se o rodinu a na takovéto aktivity není moc času. Je potřeba reklama a propagace. Oslovit mladou generaci - fotbalistů obzvláště. Nedávno jsem četl propagační článek. Napsal ho další člověk s archivním štítkem na čele - Capitán 2012. Obrovská poklona a díky tomuto člověku. Investovat vlastní finance a čas je obdivuhodné. Tímto směrem je potřeba koukat. To ovšem hlavně záleží na vedení projektu Brejk, jak investovat "vydělané" peníze. Do této problematiky moc nevidím, ale dle mého názoru je propagace v dnešní době to nejdůležitější.
No tady u nás ve hře asi moc není, jen samej facebook a tím to hasne. Zeptám se i opačně. Je něco co se ti nelíbí?
Nerad kritizuji něčí práci, když vím, že bych to sám neudělal lépe. Omlouvám se autorovi, ale nelíbí se mně přehrání zápasu. Vím, že je to obrovský pokrok, ale ta vizualizace není moc propracovaná. Zvuk se dá pouze ztlumit nikterak zeslabit. Co se chodu týče, tak mně vadí málo propagace. Na tom by bylo opravdu potřeba zapracovat. Otázka další nastává co se 4. ligou. Máme nedostatek manažerů... je opravdu ta 4. liga potřeba? V případě, že by se neinvestovalo do náboru nových manažerů, tak bych nad tím vážně uvažoval.
Nutná je i není, protože ty aktivní země ji plnou mají. Pak je otázka co ze zeměmi, kde jsou rádi, že zaplní aspoň jednu ligu. Je to bída. Další kritizovanou věcí je repre.. Ty ji sleduješ nebo tě taky nezajímá?
Reprezentaci sleduji. Dneska 22.2.2018 jsem si dokonce podal kandidaturu. Takže uvidíme, jak to dopadne. Rád bych přiložil ruku k dílu. Do těchto problematik až tak hluboce nevidím. Rozumím systému, jak to celé funguje, ale netroufnu si říct, jestli je celý koncept správný nebo ne. V každém systému najdeme chyby a nedodělky. Osobně konceptu reprezentací fandím. Pravidelně sleduji výkony naší České reprezentace.
Tudíž jsi zastánce toho, že fotbal bez repre není fotbal?
Fotbal bez reprezentace bude stále fotbal, ale pokud to vztáhneme k Brejku, tak si myslím, že by to spíše uškodilo než pomohlo.
Pojďme se posunout dál. Kdysi jsi pořádal Quick cup, bude někdy pokračování?
Jéééé ty si na to ještě vůbec vzpomínáš? To jsme pořádali právě s bratrem. Jenom pro čtenáře krátké představení. Quick Cup byl turnaj určený pro týmy z třetí a čtvrté ligy do koeficientu 80. Tudíž měli šanci i úplní nováčci. Hrálo se stylem prohraješ a končíš. Startovné bylo symbolické 100 000 bk. Upřímně pokračování jsem zvažoval zhruba před půl rokem. Mohu pouze naznačit, že mám nějaké plány ohledně nového konceptu. Nicméně více už nechci prozrazovat. Takže abych odpověděl. Nevylučuji možnost pokračování turnaje Quick Cup.
Ten název mě z ničeho nic docvaknul. :D Kdysi to bylo v pohodě takové pořádání, teď je to s nováčky i riziko. Neměl jsi na kontě i dva bo tři články?
Koukám, že víš Bobku o mnoho více než já. Je to samozřejmě možné. Pokud si dobře vzpomínám, tak minimálně jeden byl o již zmíněném Quick Cupu. Kdyby byla možnost, rád bych si ty články přečetl. Fakt by mě zajímalo, co jsem tenkrát v těch 13 letech dokázal vyplodit :D
Já je někde viděl, zkusím je zase najít. To si letmo vybavuju. Budeš psát i teď jeden nebo dva články? :)
To bych ti byl opravdu vděčný. Co se týče psaní článků, tak bych i psal, ale zatím se okolo mě nic neděje. To má určitě návaznost na to, zda se dostanu do spolupráce v rámci Repre, nebo třeba začnu znovu pořádat Quick Cup.
Když nad tím přemýšlím, tak bych řekl, že to není tak dlouho po zrušení turnaje a vůbec té slávy brejku, ale skutečnost je jiná. Jinak články sleduješ? Případně hraješ nějaký turnaj?
Články určitě čtu. Nejvíce mně zainteresoval v poslední době Náborový článek, ale o tom jsme už mluvili. Rád čtu ve volném čase v práci rubriku Na slovíčko. Turnaje jsou další téma. Z manažerského hlediska tým šetřím. Mám tam samé starší pány, takže energie není nazbyt. Turnaj by se dál hrát s béčkem, ale na tom prozatím nemám hráčskou základnu. Národní pohár vnímám stejně jako turnaje. Prozatím bez vážného zájmu.
A jak by jsi tedy zhodnotil minulou sezónu?
Jedním slovem pohádka. Opravdu jsem se soustředil jenom na ligu. 30 zápasů z toho 28 výher a 2 remízy. K tomuto výsledku pomohla nejvíce záloha a hlavně útočník Loukas Arkoumanis, který za 20 ligových zápasů nasázel 70 branek. Nakonec putoval dál za 8 milionů bk. Uvidíme, jaký bude průběh 51. sezony.
Gratuluji k úspěchu. Očkem mrkneme na tvůj druhý tým, který máš v Americe. Trošku dálka z Česka. Zaregistroval jsi ho tam na úkor MS, které teď skončilo?
Děkuji. Můj druhý tým žije svým životem. Přiznám se, že s USA jsem trochu taktizoval. Koukal jsem na sílu trhu a potenciál pro rozvoj nového týmu. Můj tým analytiků určil USA :), takže uvidíme, jak moc jsem se ve výběru spletl. Pevně věřím, že se bude minimálně dařit, jako v Čr.
Tak to hodně štěstí. Mohli bychom takhle pokračovat až do večera, ale nebudeme to prodlužovat, ale vrátím se skokem k tomu sledování. Nějaké manažery sleduješ? Pokud ano, tak jaké?
Sleduji především manažery ze své ligy. Sleduji jejich zápasy a snažím se podle toho nastavovat taktiku. Pokud se ještě mohu vrátit k Turecku a k mé historii... Tak jsem moc dobře promakaný strategický systém. Pracoval jsem podobně na taktikách jako dnes. S tím rozdílem, že dříve jsem Brejkem žil. Došlo to až do takové fáze, kdy jsem si z polystyrénu vyrobil tabulku. Nakreslil jsem si na ni hřiště a píchal si do něho papírky s čísly a jmény hráčů. Když to teď píšu, tak se upřímně usmívám, protože tahle vzpomínka je pro mě asi nejsilnější ze všech. Jinak nikoho intenzivně nesleduji. Přijde mně to trochu ulítlé, ale proti gustu žádný dišputát.
Třeba by se ti líbila něčí hra. :) Masakr s tim polystyrénem. Já bych to tímto ukončil a dal ti možnost ke slovům k nováčkům či zkušeným.
V první řadě chci poděkovat za možnost rozhovoru a možnost představení se. Závěrem jenom pár slov. Pokud chceme aby Brejk byl dobrou hrou, tak by každý z nás měl přispět svojí vodou do mlýna. Minimálně tím, že si založíte druhé týmy. Dále by bylo fajn aby každý z nás registroval aspoň jednoho nového hráče za sezonu. Dovedete si představit ta čísla? Rozhodně by byl Brejkový svět hezčí. Pro fanoušky letectví jsem otevřený otázkám. Rád se sejdu na pivo a klábosení o leteckém provozu. Takže Bobku, ještě jednou ti děkuji za tvůj čas. Radouch
I tobě díky za věnovaný čas, bylo to poměrně dlouhý. Ať se daří na Brejku a především v osobním životě. PS: Kdo neví, je to Radouch.Padouch :D
