 Nazdar pivaři a pivařky, vítám Vás u historicky první tiskové zprávy z Hříběcí. Tuto tiskovou zprávu vydávame jako představení týmu a historie HPP, která je velmi bohatá a také si myslím, že bych měl svůj tým taky trošku zviditelnit zde na brejku.
Historie Hříběcké pivní pěchoty zde na brejku je velmi bohatá. První zmínky o tomto seskupení fotbalových nadšenců se datují již do 3. brejkové sezony, kdy náš tým působil v Paragvaji. Tam se po velmi dobrém herním výkonu a prvnímu místu v přeboru B dostal do 1. nejvyšší ligy. Ovšem po první sezoně tým skončil z finančních důvodů. Moc velkou díru jsem tedy v Paragvaji neudělali, jedinou zmínkou je snad pouze osmifinále Ocenánského Superpoháru, kde jsem tehdy vypadli s týmem AA Ponte Preta.
Další zastávka naší slavné skupiny HPP se datuje do 5. sezony, kdy jsme zakotvili v krásné a drogami prošité Kolumbii. Zde se nám také dařilo a hned v první sezoně jsme díky dobrým stykům a finančním možnostem postoupili do 3. ligy. Ovšem naše styky s drogovým podsvětím vyprchali tým se opět dostal do velmi svízelné finanční situace, neboť náš hlavní kupce pervitinu byl nalezen mrtev, tak jsme neměli komu prodávat a dopadlo to tak jak to dopadlo. Tým neměl peníze aby obnovil smlouvy s klíčovými hráči a ti odešli vydělávat chechtáky ke konkurenci. To vedení nepřekouslo a tak se manažer čerwi starší zastřelil ve své kanceláři. Hned poté se čerwi jr.(nynější manažer našeho týmu v Řecku) rozhodl odhlásit ze soutěže a tým zanikl.
Příběh pokračuje tedy v již zmíněném Řecku. Zde náš tým vede již velmi zkušený manažer čerwi jr., který svůj tým dostává pomalý krůčky z Řecké bažiny na vrchol. Tým začínal jako každý nově založený klub, ve 4. lize. Zde se nám podařil postup z prvního místa. To se počítala již 10. sezona a v naší centrále dokonce svítí pohárek za první místo. Po postupu do vyšší ligy, byli naše cíle skromné. Počítalo se s tím, že budeme hrát na vrcholu ligy, ale že se nám podaří opět postup a navíc z prvního místa nečekal určitě nikdo. I proto finanční prémie pro naše hráče nebyli tak velké, neboť jak říkám s tímto nikdo nepočítal. Nynější situace v klubu je velmi dobrá, finančních prostředků máme dost, kvalitní hráče a zázemí také. Fanoušci z Hříběcí se mohou konečně těšit po dlouho době taky na vyšší než 3.tí a 4.tou ligu a myslím, že jsou velmi spokojeni. Ještě, aby ne když se nám podařila zahájit i stavba betonové tribuny pro 14 000 sedících diváků (viz. níže). Tak to je historie HPP zde na brejku. Myslím, že je velmi obsáhlá a že náš tým je jeden z mála (né-li jediný) kdo se touto bilancí může pochlubit.
Kozel arena je moderní fotbalový stadion, který se v současné době může pochlubit kapacitou 8600 míst k sezení a kvalitním fotbalovým zázemím. Tréninkové prostory na 6 úrovni, do kterých se počítají dvě tréninková hřiště a posilovna s bazénem, poskytuje našim svěřencům kvalitní trénink a mladí talenti zde mohou naplno projevit svůj potenciál. Stejně tak regenrační prostory se saunou a fit centrem jsou pro naše hráče velmi komfortní. Nyní dokonce probíhá stavba přístavby nové místnosti, kde budou moct hráči regenerovat u počítačů a internetu. Toto všechny jim poskytne RP na úrovni 6. Mladé talenty vychováváme v naší akademi, ovšem na je na velmi bídné úrovni a nyní také probíhá její velká rekonstrukce. Co se týče samotného stadionu, tak po dlouhé době bez akce se konečně rozjela stavba betonové tribuny pro 14000 lidí. Tato akce byla velmi důležitým milníkem v historie HPP neboť všechny naše stadiony byli dříve pouze dřevěné. Je to tedy naše první zkušenost s betonem. Doufáme, že se stavba povede a tribuna bude bezpečná a komfortní. Ke stavbě nové tribuny se vedení rozhodlo poté co na náš malý stadion chodili neustále vyprodáno, ale hlavně kvůli ušlým ziskům jak na životech fanoušků tak v naší pokladně. Fanoušci totiž chtěli tolik vidět fotbal, že lezli po střechách tribun, aby viděli naše kluky v akci. To je samozřejmě nepřípustné, sice jsme rádi, že lidi kvůli našemu fotbalu riskují své životy, ale kam b jsme to přišli s takovýmto přístupem. Náš stadion tedy ted vypadá asi takhle:
Nakupovali jsem celkem dost, za posily jsme utratili cca. 15 milionů BK. Největší "ulovenou rybou" je asi devětadvacetiletý ruský kanonýr Oleg Ipatenko, který přišel k našemu tým za 3,3M. Další velkou posilou do útoku je skotský střelce Ronald McGlinchey, kterého jsme koupili od týmu Edinburgh United za 4,1M. Brankářskou jedničkou se stal Nikolaos Tzorvas, tento několikanásobný Řecký reprezentant přišel za 1M z prvoligového El Solferino Escuadra. Poté máme taky několik posil do obrany, ale i do zálohy. Naše základní jedenáctka pro 2. ligu ovšem ještě není určena, neboť všichni hráči jsou kvalitní rozhodne se až těšně před ligou, kteří hráči se mohou těšit na pravidelné vytížení. Tak a to je vše co jsem měl na srdci. Na konec tiskové zprávy bych rád popřál všem hodně štěstí, zdraví a spokojenosti do Nového roku a taky poděkoval adminům za tutu skvělou hru a za všechno co pro nás všechny dělají. Děkuji čerwi |