Nezdické Listy

o patro výš...

Už to začalo, loňský cíl se podařilo splnit na výbornou a tak pokračujeme dál v tvrdé práci.

Naši příznivci si museli na první domácí třetiligové utkání počkat až na konec úvodního týdne, což vedení vlastně hrálo do karet. Podařilo se totiž kompletně zrenovovat stadion pro start další cesty klubu. Tímto děkujeme losu, povedl se ;-)

No a teď se podíváme blíže na onen první hrací týden. Jelikož jsem již skoro 14 dní uháněn manželkou, abych pro ni vytvořil logo a dresy, vezmeme to hopem... V každém kole se pokusím najít něco, co by stálo za zmínku, berte ohledy, jsme tu nově. Tudíž se pro začátek zaměřím na vlastní zápasy a sem tam něco dalšího. Hráč, překvapivý výsledek nebo prostě to, co mě cvrnkne do oka

1. kolo

Pro našince nic nového, první střet ve třetí lize jsme si odbyli se starým známým z nižšího patra. Nemohu říct, že bych byl spokojen s hrou, ale naštěstí mohu být spokojen s výsledkem. Vstup do ročníku výhrou 0:1 na hřišti SK Uničov se z tohoto úhlu pohledu vyvedl dobře. Obzvlášť, když vezmu v potaz průběh utkání, kdy jsme rozhodně netahali za nějaký výrazně delší konec provázku...

Pozornost mého oka si vysloužil jednoznačně jeden hráč, co já bych dal za takového ostrostřelce Bruno Prachař z HCM Rosica se totiž rozhodl, že nepotřebuje žádnou další pomoc a poradí si sám. Odnesl to tým fk kozíkov, kterému nasázel na uvítanou 5 kousků. Co k tomu dodat... Tak snad jen ať se daří dál a padá to tam dál, hlavně ne proti nám

2. kolo

Tak jako jsem byl spokojen s výsledkem a ne se hrou, v tomto kole se nám to všechno sešlo při jednom. Výkon i výsledek stál za starou bačkoru. Ostatně dostat 4 fíky za poločas, to je kumšt... 1 SK Prebudov 1982 nás prostě vyškolil a posadil zpátky na zem ;-) Ale beru si z toho ponaučení a budu muset zapracovat na rychlosti, bez té to asi nepůjde... Malou útěchou může být, že alespoň neodcházíme s prázdnou a pokazili jsme soupeři čisté konto. Prostě čirá škodolibá radost, gratuluji však soupeři k bezva výsledku, příště budeme lepší ;-)

Znovu musím přiznat, že jsem užasle sledoval další 5ti gólové představení v podání Bruno Prachaře... Ten kluk má formu, asi budu muset našetřit a začít ho žebrat k nám do útoku dalším kouskem k pozastavení je krásné vysvědčení obrany AC Slavoj Byšice, bez inkasované branky a vypadá to, že by to tak mohlo být i dál.

Národní pohár

A jsme u prvního kamene úrazu. S radostí a plným douškem sebedůvěry jsme vyhlásili za cíl 3. kolo NP, jak možná předpokládáte, nevyšlo to. Hned v prvním utkání jsme padli 1:2 s Uruguay C.F.. Pro nás nepochopitelný výsledek a začíná nám tady opět bublat na povrch náš loňský problém. Impotence útočníků...

3. kolo

Konečně se dočkala naše domácí fanouškovská zóna prvního ligového soupeření. A konečně jsme mohli cítit za zády onoho pověstného hráče, který nám evidentně chybí... Byl pátek večer, pochmurné počasí, déšť všude kolem a morálka v šatně ne zrovna ideální. Inu, všechno hrálo do našich karet... program pro den D byl jasný TJ Modeta Nezdice vs FK Bičouni. Trenérský štáb přemýšlel, vymýšlel a uvažoval.. až nakonec domyslel a bezmyšlenkovitě uplácal další zápasovou sestavu a šlo se do boje. Výsledkem byla parádní a vyrovnaná podívaná pro plně obsazené hlediště. Do utkání jsme vstoupili plni elánu a odhodlání napravit minulou prohru. Snad jako kdyby si naši útočníci vzali k srdci má slova o impotenci, kterými jsem je v šatně se zbytkem trenérského štábu počastoval. V poločase vedení 3:0 a euforie kolem dokola, až se klepal stadion. Ve druhém poločase jsme se gólově neprosadili a inkasovali jeden kousek, což v konečném součtu značí první domácí výhru a důležité body pro naše sebevědomí...

Našemu trenérskému a skautovacímu kádru se opět líbil Bruno Prachař. Hergot on fakt pálí vostrejma. Další zápas, další góly... A tím pádem další výhra HCM Rosica, který mimochodem ještě nepoznal jaké to je inkasovat branku. Ve skvělém světle se dál ukazuje obrana AC Slavoj Byšice, která také drží nulu. Za zmínku stojí zajímavá série F.C. Motači B, kde ve třech utkáních nepadl ani gól a tím pádem svítí na tabuli výsledků třikrát šedivě 0:0.

Kdybych si našel více času, což se jaksi nepodařilo, asi bych zabrousil i do B ligy na výzvědy a omrknutí dění... No, možná příště. Pro tuto chvíli se s Vámi opět loučím a přeji všem jen to nejlepší do dalších utkání. Pokud však hrajete právě proti našim borcům, tak jako vždy toužebně koukám, moc nás netrapte...

PS: Doufám, že nebudu každý druhý týden psát o tom, jak jsme museli přehodnotit naše cíle a jak byly přehnané a nereálné. Ten NP prostě jaksi nevyšel co už... Ono o přehnanosti se mluvit dá, ale pokud máte cíle příliš nízko, ničeho nedosáhnete. Takže nezbývá, než pracovat s tím, co máme a snažit se dál budovat fungující a prosperující tým.

Jo a ve finále se musím pochválit za ono zmiňované logo pro drahou polovičku. Jsem s ním nadmíru spokojen... Takže kdo váháte kam se vydat a kam poslat své přátelé, rozšiřte základnu mexických týmů, ať tam mají pořádné horko Sombreros potřebují konkurenci a ne jen bezprizorní týmy bez manažerů, kdo to má pak doma poslouchat?