|
UCONN - Connecticut Huskies
Prolog Zdravím všechny manažerky a manažery po nějaké době se opět vracím k tiskovce, ve které stručně shrnu premiérovou sezónu Franka Lamparda u Connecticutu Huskies snad ze všech úhlů pohledu. Krátce se pak podívám i na nový ročník, který oficiálně začal minulý týden. Vzhledem k časové vytíženosti na více frontách si nemohu dovolit sesbírat nějaké podrobné statistiky a čísla, čili se bude jednat pouze o nějaký souhrn myšlenek a resumé toho, jak jsme si jako "nováčci" vedli a co nás nyní čeká. Přeji příjemné čtení. S pozdravem, Pajinos
Úvod
Connecticut Huskies mají za sebou svou premiérovou sezónu a v jejím celkovém kontextu lze určitě hovořit o povedeném ročníku. Tažným psům původem ze Sibiře se totiž povedlo dostat z třetí nejvyšší soutěže v USA a vydělat si na rozsáhlou rekonstrukci stadionu. V budoucnu tak svítá na dobré časy. Pojďme se nyní podívat na závěrečné review sezóny s pořadovým číslem 46 s postřehy lodivoda původně univerzitního celku, Franka Lamparda, který v rámci mezisezónní přípravy uspořádal tiskovou konferenci.
Liga
Jako první začínáme tažením ligovou soutěží. Connecticut prošel tímto vydáním Premier Development League doslova jako nůž máslem a se ztrátou pouhých 7 bodů opanoval tabulku, díky čemuž na něj v právě spuštěné sezóně čeká historicky první účast ve druhé nejvyšší soutěži zvané North American Soccer League. Ta už je jeden jediný krůček od vysněné země v podobě MLS. Vedle postupu pak do klubové síně slávy přibyl pohárek - snad první z mnoha! Komentář Franka Lamparda: "V minulém ročníku se nám povedlo zvítězit v lize a to se slušným náskokem pěti bodů před druhým New Koudy Orleans, se kterým jsme celou dobu bojovali o zisk mistrovského titulu. Náramně se nám dařilo hlavně doma, kde jsme v patnácti kolech ani jednou neztratili jediný bod. Venku přišly dvě remízy (1:1 s MFK Chelsea London B a bezbranková plichta s výše zmíněným New Koud Orleans - pozn. red.) a jedna porážka (proti Greenville Panthers, který na svém stadionu vyhrál 3:0 - pozn. red.). Celkem jsme našim soupeřům nasázeli úžasných 142 branek. Nejvíce z nich měl od nás na svědomí Edson Gross, který si ve čtrnácti zápasech připsal úctyhodných 33 branek, což nám dává průměr 2.36 gólu na jedno utkání a 9. místo v tabulce střelců. Na druhé straně jsme inkasovali jen šestkrát, což je také povzbudivé."
Národní pohár
V Lamar's Hunt US Open Cup z toho byl pro Huskies postup do třetího kola, kde svěřenci Super Frankieho poměřili síly s jednou z elit národa - Vysokou nad Labem Vikings. Ti se ukázali jako přetěžký úkol a po sveřetém boji se s touto pohárovou soutěží rozloučili, nicméně nutno dodat, že se ctí. V playoff si nakonec triumf připsal Romix a jeho Seattle Sounders FC, k němuž mu na západ zasíláme srdečné gratulace. Komentář Franka Lamparda: "Národní pohár nebyl vůbec naší prioritou, čili jsme mu nevěnovali větší pozornost. Po dvou výhrách 7:0 v úvodních kolech nám stopku vystavil v tom třetím prvoligový Hoškíňo se svými Vikingy z Vysoké nad Labem. I přes rozdíl v kvalitě jsme s ním sehráli poměrně vyrovnané střetnutí, které pro nás skončilo těsnou porážkou 2:3. V této sezóně se pokusíme dojít dále, bude-li nám los přát."
Turnaje a přáteláky
V minulém ročníku se Connecticut Huskies nezúčastnili žádného turnaje a veškeré volné dny sloužily jako možnosti k sehrání exhibičních duelů. V drtivé většině případů šlo o duely hrané na velkých stadionech předních klubů s cílem co největšího finančního zisku. V této sezóně se nicméně nové tváře druhé ligy představí ve velmi kvalitním turnaji s dlouhou historií, CoCo Cup, který pořádá ivoscz. Hracími dny jsou sobota a neděle. V úterky (a případně čtvrtky) pak jsou domluvené přátelské zápasy se spřátelenými celky. Komentář Franka Lamparda: "Loni to bylo už někdy únavné hledat neustále přátelské zápasy k zaplnění kalendáře, takže jsem za tuto možnost velmi rád. O to více, když se podívám na renomé turnaje. Našim cílem v něm bude nechat hrát hráče, na které se nedostane v lize. Vzhledem k nedávno podepsané dohodě o spolupráci budou zbylé volné dny patřit třetiligovým mančaftům Frýdek Místek FC a Pittsburgh Penguins, s jejichž kouči se velmi dobře znám a rád jim pomohu s rozvojem."
Stadion a zázemí
Stadion nesoucí jméno Josepha Joa Morroneho, bývalého univerzitního trenéra, dostál radikálních změn. Z původně útulného stánku pro 14 tisíc lidí se za pár měsíců stane rozsáhlý kolos pro necelých 80 tisíc diváků. Moderní technologie umožňují, že Connecticut může své zápasy hrát i nadále právě zde a nemusí se nikam dočasně stěhovat. Hlavní zázemí v podobě tréninkových, regeneračních a marketingových prostor se v současné době zlepšují na další úroveň, stejně jako střediska pro specializaci brankářů, útočníků a kondičky. Zbylé součásti klubového prostředí včetně mládežnické sítě jsou již vystavěny na nejlepší možnou úroveň a jedinou absentující věcí je tak futsalová hala. V nové podobě stadionu, kterou si můžete prohlédnout na obrázku výše, lze vidět přetrvávající náklonnost kouče k Chelsea. Severní a jižní tribuna totiž velmi připomíná ty ze Stamford Bridge, domova londýnských The Blues. Stejně jak východní a západní ochozy, které s nimi ideálně ladí nejen v barevné kombinaci, připomínají tento anglický svatostánek. Komentář Franka Lamparda: "Výprodej dorostu znamenal, že se rázem v klubové pokladně objevily opravdu pořádné prostředky a tak jsme se mohli pustit do rozsáhlé výstavby stadionu. Z původní kapacity 14 tisíc se po dostavění všech betonových tribun dostaneme na úctyhodných 77 tisíc a bude nám tam chybět přístavba jednoho jediného patra na úplnou kapacitu. Rád bych tímto poděkoval všem, kteří mi přijali žádosti o přátelské zápasy a mohu bezpochyby říci, že pokud se někdo rozhoduje, kde začít, USA je na Brejku perfektní volbou v tomto ohledu. Stejně tak díky všem, kteří vykoupili mé největší klenoty z akademie, abych se mohl rozrůst do těchto rozměrů. Snad se našim odchovancům bude na těchto prestižních adresách dařit a budou nám dělat dobré jméno."
Hráči
Zabrouzdáme i do hráčských statistik pod hlavičkou ligy a poháru. Nejvíce startů si připsal záložník Carlos Carpenter a to všech 30 v lize a 3 v poháru, ke kterým ještě přidal 49 v přátelských zápasech. Hned za ním se seřadila čtveřice s čtyřiadvaceti ligovými zápasy ve složení Frankie Stokes, Claudio Simon, Tommy Manson a Tyler Moore. Po již jmenovaném Grossovi dal nejvíce gólů právě Jimmy Goldwaithe a to 27 v lize + 11 v poháru. Největším karetním hříšníkem byl Jovan Bridges se šesti žlutými a jednou červenou kartou, následovaný Louisem Johnem se čtyřmi žlutými a dvěma červenými kartami. Nejdražším příchodem byl ten Matta Beckermana, za kterého do českého celku Rektus Prolapsus putovalo něco málo přes půl milionu brejkových korun. Celkem přišli hráči za 796 500 BK a v samotném závěru sezóny nastalo i několik odchodů na volný přestup, kde následně někteří ukončili kariéru. Co se týče odchodů, za ty Connecticut vyinkasoval v mezisezóně astronomických 21 milionů a 913 tisíc korun. Nejvíce stála dvojice Justin Shields a Logan Hardy, která shodně zamířila do Kinderleinu v Nigérii za 6 230 214 BK. Těsně za nimi zůstal Eddie Carney, jehož si za 6 milionů koupil Cris Cobresal. Komentář Franka Lamparda: "S kádrem jsem spokojen a to jak s jeho šířkou, tak kvalitou. Opustilo nás několik hráčů, kteří se rozhodli ukončit kariéry a já bych jím tímto směrem rád poděkoval za odvedené služby, jelikož i oni měli podíl na našem skvělém postupu mezi profesionály. Už na konci minulé sezóny jsme se snažili o jakési posílení kádru a vzhledem ke zdejším přestupovým pravidlům v tom budeme pokračovat i v průběhu roku, pokud se objeví ideální kandidáti. Nejvíce nás asi tlačí bota v záloze, jinak si troufnu říci, že máme mančaft, který se dokáže ve druhé lize udržet, ne-li zaútočit na příčky někde v první desítce tabulky."
Finance
Post fotbalového manažera není jen o samotném sportu, ale i chodu klubu jako businessu. Po profesionalizaci bývalého univerzitního celku se začaly kolem něj točit opravdu velké peníze. A jelikož Connecticut si dal za cíl být co nejvíce transparentní a prosperující "firmou", v rámci tohoto povídání s novináři byla zvěřejněna oficiální zpráva se všemi příjmy a výdaji za 46. sezónu. Ze vstupného klub získal od svého založení něco málo přes 93 milionů korun. Polovina - přesněji 46 a půl milionů - putovala na mzdy hráčů a další velkou částí pak byla již zmiňovaná výstavba, která connecticutský klub stála k dnešnímu dni přes 72 milionů. Jak už bylo řečeno, velkou finanční injekcí byl prodej hráčů za celkovou částku blížící se 21 milionům. O půl milionu menší sumu pak přispěli sponzoři klubu. Komentář Franka Lamparda: "Snažíme se pracovat hospodárně a dle mého se nám to daří. Je pravda, že jsme se občas ocitli v dluhu, nicméně ten nikdy nepřesáhl nějakou obrovskou nesplatitelnou sumu. Díky narůstající přízni jsme se rozhodli investovat největší část do tribun stadionu, abychom měli z čeho čerpat hlavně po domácích ligových kláních. I pro naši druhou kompletní sezónu zůstává cílem spíše prodávat mladé hráče, jelikož nedisponujeme top zázemím a personálem na výchovu hotových hráčů."
Závěr To by bylo z této tiskové zprávy všechno. Děkuji, že jste si jí rozklikli a mějte se fajn. A teď ještě drobná reklama na projekt, na němž se velice aktivně podílím od srpna loňského roku. Tímto bych rád pozval všechny příznivce FC Barcelony na návštěvu na náš portál, který poskytuje denně aktuální informace o dění kolem tohoto katalánského klubu. Visca el Barça!
© 2017, Veškerá práva vyhrazena Optimalizováno pro Mozillu Firefox.
|
